Dýchejme vědomě!
Každý člověk dostal do vínku stejný počet dechů a na něm záleží, jak rychle je vydýchá. Tak se to traduje v hathajóze. Neberme to doslova, ale připusťme, že na tom něco je. Představme si člověka s nadváhou, který lapá po dechu, dýchá mělce a rychle. Nebo člověka ve stresu, který mu nedovolí roztáhnout hrudník a pořádně se nadechnout. Jistě si dokážete dovodit, že jejich budoucnost, pokud něco nezmění, nevypadá růžově.
Ve škole nám řekli, jaký mají lidské plíce obsah, že v nich dochází k výměně plynů a kolikrát je běžné se za minutu nadechnout. Škoda, že nám již nikdo neřekl, abychom zavřeli oči a soustředili se na to, co se v nás při dýchání děje, co se v nás kde hýbe, napíná a uvolňuje, jaké máme pocity. Možná by naše životy vypadaly úplně jinak.
Podívejme se na dýchání jako neuro-svalový proces, který můžeme vědomě ovlivňovat. Ptáte, proč to dělat? Žijeme ve společnosti, která naši pozornost od mala usilovně obrací ven – k práci, úkolům, mobilům, televizi, spotřebě a zábavě. Málokdy zpomalíme či zastavíme, abychom se podívali do sebe a zjistili, jak se cítíme, co skutečně potřebujeme a co ne. Obrácení pozornosti k dechu může být prvním krokem k sebeuvědomění.
Proces dýchání, tedy plnění a vyprázdnění plic, je zcela v moci svalů trupu, a proto k němu můžeme přistoupit jako k jakémukoliv fyzickému cvičení.
Jak na to? Začněme tím, co předchází každému nádechu. Výdechem! Zkuste vydechovat, a přitom potichoučku při zavřených ústech šeptat hlásku „h“, kdy vzduch bude unikat nosem, dokud to půjde. Poznenáhlu pocítíte, že je to opravdu fyzická aktivita, u které, když ji párkrát zopakujete, se možná i zapotíte. Pokud jste důkladně vydechli, bude automaticky následný nádech hlubší. Daří-li se vám dosáhnout úplného vydechnutí, můžete začít kontrolovat i nádech. Jednoduché cvičení spočívá v počítání a srovnání délky nádechu a výdechu. To je první krůček k hlubokému dýchání a už ten má moc přinést své výsledky.
Hluboké dýchání nám však nabízí mnohem víc. Dech s plně zapojenou bránicí, hlubokými svaly břicha a pánevního dna má pozitivní vliv na kardiovaskulární, lymfatický, nervový, endokrinní a trávicí systém. To má příznivý dopad na stav našich orgánů i celkovou imunitu. Přispívá také ke stabilizaci bederní páteře a eliminaci bolesti zad. Nakonec pomalý hluboký dech aktivuje parasympatický nervový systém, který stimuluje trávicí proces a souvisí i s uvolněním a zklidněním. Pokud bychom s dechem začali „pracovat“ ještě víc, jak to činí stoupenci některých psychospirituálních směrů, můžeme se dobrat i zajímavých zážitků vyvolaných změněným stavem vědomí.
Pokud naopak k hlubokému dýchání přidáte různé kroucení a natahování těla, ocitnete se v jógových pozicích a při jejich pravidelném praktikování zjistíte, že vaše tělo dokáže mnohem více, než jste si kdy mysleli. Inspiraci najdete na online.ashtanga.cz nebo na www.ashtanga.cz.
